Když mluvíme o rodičovské lásce v sérii Harryho Pottera, jako první nás napadne Lily Potterová — matka, která svou obětí chránila syna před Lordem Voldemortem. A právem. Jenže kouzelnický svět je plný otců, jejichž příběhy jsou stejně silné, stejně dojemné a někdy stejně tragické.
Při příležitosti Dne otců jsme se podívali na to, jací tátové se v sérii o Harrym Potterovi objevují — a co nás o otcovství vlastně učí.
James Potter: otec, kterého Harry nikdy nepoznal
James Potter zemřel, když bylo Harrymu pouhý rok. Přesto je jeho přítomnost v celém příběhu cítit skoro na každém kroku.
Harry zdědil jeho vzhled — tmavé rozcuchané vlasy, brýle, přirozené nadání na famfrpál. A zdědil i něco hlubšího: odvahu postavit se nepříteli, i když šance nejsou příznivé. James v osudnou noc nestál vzadu. Zemřel jako první — beze své hůlky, zatímco se pokoušel získat čas pro ženu a syna.
Harryho celý život provázela otázka, jaký James Potter doopravdy byl. Byl to hrdina, nebo arogantní šikanující spolužák? Odpověď je — pravděpodobně obojí, ale každý člověk projde vývojem, dospěje. Právě v tom tkví jeho lidskost.
Arthur Weasley: nejlepší táta v kouzelnickém světě
Pokud existuje v celé sérii otec, který je prostě a nekomplikovaně dobrý člověk, je to Arthur Weasley.
Sedm dětí, skromný plat v ministerstvu, dům plný kouzel a chaosu — a přitom neustálý zápal pro život. Arthur miluje mudlovské elektrické zástrčky s upřímným nadšením, jakým jiní milují Zlatonky. Rodinu drží pohromadě ne autoritou, ale laskavostí a humorem.
Důležité je i to, jak se zachoval k Harrymu. Nezaváhal ani na chvíli — přijal ho jako součást rodiny, beze slov a bez podmínek. Pro chlapce, který vyrůstal bez rodičovské lásky, to bylo víc, než si kdokoli dokáže představit.
Remus Lupin: otec, který se bál stát se otcem
Příběh Remuse Lupina je jedním z nejsložitějších v celé sérii. Byl vlkodlakem, nositelem stigmatu, člověkem, který celý život bojoval s tím, aby nebyl přítěží ostatním.
Když Tonsková otěhotněla, Lupin na chvíli uvažoval, že rodinu opustí — ne ze zbabělosti, ale ze strachu, že svému dítěti ublíží. Harry mu to tehdy ostře vyčetl. A Lupin se vrátil.
Jejich syn Teddy Lupin se narodil zdravý, bez otcova prokletí. Lupin se stihl stát otcem — i když jen na krátký čas. Zemřel v Bitvě o Bradavice, stejně jako Tonsková, a Teddy vyrůstal jako sirotek. Ale kdo byl jeho otec, věděl vždy.
Sirius Black: kmotr jako náhradní otec
Sirius Black není biologickým otcem — ale Harrym ho tak vnímal. Po útěku z Azkabanu se stal prvním dospělým, který Harrymu nabídl skutečný domov. Poprvé v životě Harry slyšel větu, která pro něj znamenala víc než cokoli jiného: Přestěhuj se ke mně.
Sirius nebyl dokonalý. Byl impulzivní, tvrdohlavý, stále v zajetí starých křivd. Ale svého kmotra miloval bez výhrad — a Harry to věděl. Siriusova smrt patří k nejbolestivějším momentům celé série právě proto, že přišla v okamžiku, kdy se Harry konečně cítil méně sám.
Lucius Malfoy: když otcovská láska selže
Ne každý otec v kouzelnickém světě je vzorem. Lucius Malfoy svého syna Draca miloval — to je v textu cítit. Jenže jeho láska byla podmíněná, svazující a plná tlaků, které Draco nedokázal unést.
Lucius chtěl syna, který bude hrdostí rodu. Dostal syna, který v šesté knize stál sám uprostřed úkolu, na který nestačil, a nevěděl, jak říct ne. Největší tragédie Draca Malfoy není jeho povýšenost — je to to, že byl vychován k roli, ve které se nikdy nemohl cítit dobře.
Xenofilius Láskorádový: otec, který by udělal cokoli
Xenofilius Láskorádový je na první pohled možná tak trochu postava k smíchu. Vydává pochybný esoterický, kouzelnický časopis, věří v neexistující tvory a nosí oblečení, které by v Bradavicích vyvolalo pozvednuté obočí i u Brumbála.
Ale pak přijde chvíle, kdy je jeho dcera Lenka unesena Smrtijedy — a Xenofilius se změní.
Aby ji dostal zpátky, je ochotný zradit Harryho, Rona a Hermionu. Nahlásit je ministerstvu. Přijít o vše, v co věřil nebo podporoval. Ve světě, kde loajalita k Harrymu Potterovi znamenala statečnost, Xenofilius selhal. A přesto ho za to těžko soudit.
Nejednal ze zloby ani ze zbabělosti. Jednal jako otec, kterému vzali jediné dítě a nabídli jedinou možnost, jak ho dostat zpátky. V té chvíli nebylo důležité nic jiného — ani hnutí odporu, ani Relikvie smrti, ani vlastní přesvědčení.
Xenofilius Láskorádový je připomínkou, že otcovská láska nemusí být vždy hrdinská — ale je vždy hluboká.
Amos Diggory: otec, jehož smutek nezmizel
Málokterá scéna v celé sérii bere dech tak jako ta, kdy Amos Diggory přichází na hřiště famfrpálového mistrovství světa. Hrdý otec, který se s radostí pochlubí, že jeho syn Cedrik překonal samotného Harryho Pottera v Bradavicích.
Cedrik Diggory byl všechno, co by si rodič přál: talentovaný, čestný, skromný, oblíbený. A pak přišla Turnaj tří kouzelníků — a Amos přišel o syna způsobem, který nemohl nikdo předvídat ani pochopit.
Harryho návrat s Cedrikovým tělem v náručí patří k nejdrásavějším okamžikům celé série. Amosův výkřik bolesti je slyšet ještě dlouho po dočtení stránky.
V Prokletém dítěti se Amos vrátí — zlomený, zatrpklý, ochotný sáhnout po nebezpečném čase jen proto, aby syna viděl ještě jednou. Je to varování i pochopitelný lidský impuls zároveň. Ztráta dítěte mění člověka navždy.
Cedrikův příběh je v sérii připomínkou, že válka má oběti, které si ji nevybraly. A Amosův příběh je připomínkou, že pozůstalí v ní žijí dál — ať chtějí, nebo ne.
Co nás otcové v Harry Potterovi učí
Kouzelnický svět ukazuje otcovství v celé jeho šíři — od Arthura Weasleyho, jehož laskavost je bezpodmínečná, po Jamese Pottera, jehož odkaz syn nesl celý život, aniž by ho kdy poznal, nebo Amose Diggoryho, který se musel vyrovnat s nejvyšší ztrátou.
Každý z těchto otců — přítomných i nepřítomných — formoval své děti způsobem, který přesahoval kouzla i Bradavice. A to je možná nejsilnější magie celé série.
Darujte tátovi kousek kouzelnického světa
Den otců je tu a my máme v nabídce spoustu skvělých tipů pro každého tátu, který v sobě skrývá kouzelníka. Ať už je fanouškem Mrzimoru nebo Nebelvíru, hůlek nebo šachů — u nás pro něj určitě něco najdete.
