Konec školního roku v Bradavicích: Zkoušky, ceny a sláva (nebo hanba)

Bradavičtí studenti procházejí během studia dvěma velkými zkušebními milníky, které by zřejmě způsobily záchvat úzkosti i mudlovskému maturantovi.

NKÚ – Normální kouzelnické úrovně

Po pátém ročníku čeká každého studenta zkouška, která se v originále jmenuje O.W.L. – Ordinary Wizarding Levels – a v češtině se ustálil překlad NKÚ, tedy Normální kouzelnické úrovně. Název je sice "normální", ale zkoušky normální rozhodně nejsou. Skládají se z písemné i praktické části a výsledky určují, do kterých předmětů student postoupí v šestém a sedmém ročníku.

Hodnocení probíhá na sedmistupňové škále — od nejlepšího po nejhorší:

OVCE – Obzvláště velká kouzelnická expertiza

Sedmý ročník zakončují O.V.C.E. – v originále N.E.W.T.s, tedy Nastily Exhausting Wizarding Tests — a česky přeložené jako OVCE (Obzvláště velká kouzelnická expertiza). Přestože název evokuje spíše paseku než akademický výkon, jedná se o vůbec nejnáročnější zkoušky v bradavické historii.

Hodnocení je totožné jako u NKÚ — ale laťka pro „úspěšné absolvování" je výrazně výše. Pokud chce absolvent nastoupit například jako Bytrozor (obdoba mudlovské policie, lovci černokněžníků apod.), potřebuje z relevantních předmětů V (Vynikající)nebo přinejmenším P (Překračuje očekávání). Profesor Brumbál by jistě poznamenal, že vynikající výsledky jsou „sladkým ovocem dřiny" — a pak by nabídl citrónový bonbón ze své misky.
 

Nejlepší studenti v dějinách Bradavic

Zatímco většina studentů bojuje o přijatelný průměr, někteří z nich vstoupili do análů bradavické historie jako skuteční akademičtí rekordmani.

Albus Brumbál: Student, kterého Bradavice neviděly před ním ani po něm

Než se stal ředitelem, profesorem, členem Starostolce a jediným člověkem, kterého se Voldemort kdy bál — byl Albus Percival Wulfric Brian Brumbál prostě student. A jaký student.

Brumbál absolvoval Bradavice s výsledky, které jeho profesoři popisovali jako nejpozoruhodnější talent, jaký kdy učili. Nebyla to jen chytrost — byl to způsob myšlení, který přeskakoval celé úrovně toho, co se od studenta jeho věku očekávalo. Zatímco ostatní studenti pilně memorovali kouzla z učebnic, Brumbál učebnice v podstatě přepisoval — a v několika případech to udělal doslova. Jeho práce z alchymie, přeměňování a obrany proti temným силám byly považovány za mimořádné i v porovnání s absolventy o generace staršími.

Po absolvování byl nominován na Grand Tour — prestižní studijní cestu po světě, která byla tehdy vyhrazena jen pro výjimečné absolventy. Osud však zasáhl dříve, než stačil odjet: smrt matky, péče o sourozence, léto v Godrikově Údolí. A setkání s Gellertem Grindelwaldem, které změnilo obě jejich životy — a svým způsobem i celý kouzelný svět.

Akademické úspěchy, které přetrvaly

Brumbál byl nositelem mnoha ocenění, která by zaplnila celou vstupní halu Bradavic. Mezi nejvýznamnější patří Řád Merlinův prvního stupně, uznání od Mezinárodní konfederace čarodějů a četné příspěvky do odborných kouzelnických publikací. Jeho spolupráce s alchymistou Nicolasem Flamelem na výzkumu dvanácti použití dračí krve je dodnes citována jako průlomová.

V Bradavicích pak desítky let vyučoval Přeměňování — a byl považován za vůbec nejlepšího mistra tohoto oboru své doby — než se stal zástupcem ředitele a nakonec ředitelem samotným.

Hermiona Grangerová: Nejlepší studentka v dějinách Bradavic

Hermiona Grangerová přišla do Bradavic jako mudlorozená dcera dvou zubařů. Odešla jako pravděpodobně nejlépe připravená absolventka své generace — a možná i několika generací před ní.

Jak studovala

Hermiona nečetla učebnice. Hermiona je pohlcovala. Zatímco ostatní studenti otvírali knihy týden před zkouškami, Hermiona měla látku nastudovanou dávno před začátkem školního roku. Její poznámky byly legendární, její ruka při výuce permanentně ve vzduchu a její vztah ke knihovně přátelštější než vztah většiny studentů k vlastnímu pokoji.

Ve třetím ročníku získala od ministerstva kouzel Obráticeč času — zařízení natolik nebezpečné, že ho ministerstvo zapůjčuje pouze ve výjimečných případech — aby stihla navštěvovat více předmětů současně, než je fyzicky možné. Doslova žila tentýž den dvakrát. A přesto se zhroutila z přetížení a nakonec Věštění dobrovolně opustila — po záslužném hození učebnice.

NKÚ: deset z deseti

Z NKÚ získala deset zkoušek, prakticky všechny s hodnocením Vynikající. Jediné výjimky byly předměty, které záměrně opustila — Věštění a Mugglovská studia — přičemž u Mugglovských studií byl její odchod obzvláště ironický, neboť jako mugglozrozená daný předmět znala lépe než jeho vyučující.

Mimo školu: kariéra, která změnila systém

Po válce Hermiona nenastoupila do teplého ministerského křesla, které by jí její výsledky snadno otevřely. Šla jinam — do Odboru pro regulaci a kontrolu magických tvorů, kde se věnovala prosazování práv skřítků a dalších kouzelných bytostí. Tématu, které ji provázelo od čtvrtého ročníku a za které se jí ostatní studenti — včetně Rona — zpočátku vysmívali.

Později přešla na Odbor magického práva, kde postupovala rychle a důsledně. Podle Rowlingové se nakonec stala Ministryní kouzel — nejvyšší pozicí v britském kouzelném světě.

Nejstarší z klanu Weasleyových byl svého času považován za jednoho z nejbrilantnějších studentů, jaké Bradavice viděly. Po absolutoriu rovnou nastoupil do Gringottovy banky jako odklínač a lamač kleteb — práce, která si žádá výjimečné dovednosti v obraně a přetváření.

Lily Evansová přišla do Bradavic jako mudlorozená — bez kouzelné rodiny, bez tradic, bez výhody. Odešla jako jedna z nejtalentovanějších studentek své generace.

Její výjimečnost nespočívala jen v technické zdatnosti, ale v přirozené, intuitivní magii, která podle Křiklana „přicházela zevnitř." Byl z ní nadšený stejně jako z Toma Raddla — ale z velmi jiných důvodů. Tam, kde Raddle ovládal magii chladnou precizností, Lily ji cítila.

Byla prefektkou a absolventkou s vynikajícími výsledky. Po škole vstoupila do Řádu Fénixe — a zaplatila za to nejvyšší cenu.

Voldemort ji přišel zabít. A ona ho zastavila tím jediným kouzlem, které se v žádné učebnici nenajde.

Severus Snape: Génius, kterého Bradavice přehlížely

Snape byl jako student tichý, přehlížený a šikanovaný. A přitom pravděpodobně jeden z nejoriginálnějších kouzelnických myslí své doby.

Jeho výtisk učebnice Lektvarů — nalezený Harrym v šestém ročníku — byl pokrytý vlastními úpravami kouzel a lektvarů, které předčily oficiální předpisy. Snape tvořil i vlastní kouzla. Jako student. Včetně Sectumsempry, která pronásledovala jeho svědomí po celý život.

Byl výjimečný v Lektvarech i Obraně proti černé magii — a právě tato dvě místa profesora toužil celý život zastávat. Jedno dostal pozdě. Na druhé čekal příliš dlouho.

Harry Potter:  Paradoxně nezáměrně dobré výsledky

Harry Potter nebyl Hermiona. To je naprosto jasné.

Nezasedal v knihovně do půlnoci, nedělal si barevně označené poznámky a rozhodně nepřečetl učebnici dřív, než mu ji profesor zadal. Jeho přístup ke studiu by se dal popsat jako funkční chaos — kombinace posledního momentu, Hermioniny trpělivosti a situací, kde prostě neměl jinou možnost než přežít.

A přesto — výsledky nebyly špatné. Vůbec ne.

Z NKÚ získal sedm zkoušek, přičemž z Obrany proti černé magii dostal Vynikající — nejvyšší možné hodnocení. Z Lektvarů překvapivě také prošel s Překračuje očekávání, což mu otevřelo dveře na Bystrozorský program. Harry Potter měl také talent učit ostatní studenty, například v hodinách Brumbálovy armády. 

Paradox Harryho Pottera spočívá v tom, že jeho největší kouzelnické výkony nikdy nevznikly u stolu s učebnicí. Vznikly v situacích, kde šlo o život — jeho vlastní nebo někoho, na kom mu záleželo. Patrona se naučil ve třináctých ve volitelném soukromém vyučování pod tlakem mozkomorů – přičemž s plně formovaným patronem mají problém i dospělí kouzelníci, někteří ho nejsou schopni vyčarovat vůbec.